Vlhkost vzduchu je důležitým faktorem, který ovlivňuje pohodu a pohodlí lidí žijících v uzavřených prostorách. Vlhkost a kondenzace mohou ohrozit zdraví a pohodlí obyvatel budovy, poškodit povrchovou úpravu interiéru a zvýšit náklady na vytápění.
Jak vzniká vlhkost v bytě?
Abychom si mohli říct něco o vlhkosti v bytě, nejprve si řekneme, co znamená pojem rosný bod.
Rosný bod je nejvyšší možná teplota, při které může vodní pára kondenzovat a vytvářet rosu. Pokud je například relativní vlhkost v místnosti vysoká, můžete pozorovat, jak se na povrchu okna tvoří rosa. K tomuto jevu dochází, protože teplota v okolí okna klesla pod rosný bod.
Relativní vlhkost může být mnohdy matoucí. Například teplota 30 °C a rosný bod 30 vám poskytne relativní vlhkost 100 %, ale teplota 80 °C a rosný bod 60 vytvoří relativní vlhkost 50 %. Pokud tedy chcete skutečně posoudit, jak "sucho" nebo "vlhko" bude venku, podívejte se na rosný bod. Čím vyšší rosný bod, tím dusnější pocit.
Obecné úrovně rosného bodu, které lze očekávat během letních měsíců:
- Menší nebo rovno 55: suché a pohodlné prostředí,
- mezi 55 a 65: „lepkavé“ dny s dusnými večery,
- větší nebo rovno 65: hodně vlhkosti ve vzduchu.
Tip: Přečtěte si článek - 6 ověřených tipů, jak snížit vlhkost v bytě.
Rosný bod se vypočítá podle následujícího vzorce: Ts = (b × α (T, RH)) / (a–α (T, RH))
Ts – Rosný bod; T– Teplota; RH – Relativní vlhkost vzduchu; a a b jsou Magnusovy koeficienty (a = 17,625; b = 243.04 °C; α (T, RH) = ln (RH/100) + aT/(b+T).
Když se podíváte na vzoreček, není úplně jednoduchý, že? Ale nezoufejte, na internetu můžete najít i kalkulačky rosného bodu, které vše vypočítají za vás.
Je na vlhkost a teplotu v bytě norma?
Je běžné, že členové jedné domácnosti preferují různé teploty v místnosti. Úroveň pohodlí, kterou člověk zažívá, když je místnost vyhřátá na 20 °C, se bude pravděpodobně lišit od úrovně jejich partnera, sourozence, rodiče nebo syna či dcery. Okolní pokojovou teplotu mohou ovlivnit faktory, jako je vlhkost vzduchu, nošené oblečení a úroveň fyzické aktivity. To vše může ovlivnit tepelnou pohodu člověka a tím změnit jeho preferovanou teplotu v místnosti.
Norma teploty pro jednotlivé pokoje
Průměrná pokojová teplota je obvykle kolem 20 °C, ale je důležité mít na paměti, že různé místnosti budou muset být vytápěny na určité teploty.
Obývací pokoje by měly být vytápěny na teplotu kolem 20 až 22 °C, protože v této oblasti s největší pravděpodobností budete sedět delší dobu. Stejně tak kancelářské místnosti by měly být vytápěny na tuto teplotu, aby se napomohlo soustředění.
Odborníci však tvrdí, že koupelny by se měly vytápět na teplotu mezi 22 a 24 °C. Koupelny by měly být teplejší, aby lidé nevycházeli z horké sprchy do chladných místností a v důsledku toho chytli nemoc.
Ložnice by měly být relativně chladnější, mezi 16 a 19 °C. Naše tělesná teplota se během spánku snižuje a chladná místnost pomáhá udržovat naši vnitřní regulaci teploty, abychom se dobře vyspali. V dětských ložnicích by mělo být mírně tepleji, kolem 17-20°C, podle věku.
Všechny prostory, kde lidé tráví málo času, jako jsou chodby, prádelny a podkroví, by měly být o něco chladnější než běžné obytné prostory. Zaměřte se na teplotu mezi 15 až 18 °C.
A jaká by měla být ideální vlhkost v bytě?
Tento rozsah se liší v závislosti na ročním období. Zatímco v zimě bychom měli vlhkost v bytě udržovat mezi 40–60%, v létě je horní hranice o něco nižší a vlhkost by se měla pohybovat mezi 40–55%. Vyšší či nižší hodnoty často vedou k celkovému nepohodlí ve vnitřním prostředí a také k různým zdravotním problémům. Pro stanovení přesné vlhkosti si pořiďte za pár stovek korun vlhkoměr.
#produkty#https://www.nanospace.cz/vyhledavani/?string=vlhkom%C4%9Br+airbi
Vliv nízké vlhkosti na zdraví člověka
Nízká vlhkost nastává nejčastěji, když venkovní teplota začne klesat. Chladnější vzduch znamená, že vzduch nemůže pojmout tolik vlhkosti, což má za následek pocit sucha. Nucené teplo v kombinaci s nízkou vlhkostí může vytvořit nepohodlné obytné prostory.
Nízká vlhkost se však nevyskytuje jen při nižších teplotách. Ve skutečnosti mají některé klimatizační jednotky v systému zabudované odvlhčovače. Mohou způsobit nízkou vlhkost, pokud klimatizační zařízení běží příliš mnoho nebo nastavení nejsou správná. Nízká vlhkost znamená, že ve vzduchu je malé množství vodní páry, takže je velmi suchý. Nízká vlhkost je obvykle, když je relativní vlhkost nižší než 40%.
Zde jsou některé běžné příznaky nízké vlhkosti v domácnosti:
- Krvácení z nosu,
- popraskané rty,
- suchá, svědivá kůže a oči,
- příznaky nachlazení a chřipky,
- svědění v krku,
- suché, praskající dřevo a nábytek,
- statická elektřina,
- rozvoj alergií a astmatu.
Jak si zvýšit vlhkost v domácnosti?
Nejběžnějším typem zvlhčovače je přenosný, který položíte na podlahu nebo jiný povrch. Výhodou přenosných systémů je, že se snadno používají, jsou k dispozici různé styly a ceny a lze je podle potřeby přesouvat.
TIP: Jak vybrat nejlepší zvlhčovač vzduchu?
Existují dva typy: chladná mlha a teplá mlha, přičemž oba používají nádrž k zadržování vody. Chladná mlha používá knot k absorpci vody a ventilátor fouká vzduch přes navlhčený filtr, a když vzduch prochází filtrem, odpařuje část vody do místnosti. Zvlhčovače teplé mlhy používají topné těleso, které ohřívá vodu, než ji rozptýlí do vzduchu. Přečtěte si článek, jak vybrat nejlepší zvlhčovač vzduchu.
#produkty#https://www.nanospace.cz/vyhledavani/?string=Zvlh%C4%8Dova%C4%8D+vzduchu
Tip: Pro aromaterapii zkuste zvlhčovače vzduchu Airbi STAR, pro alergiky využijte spíše WINIX L500.
Především alergici a atopici pocítí téměř okamžitou úlevu, protože příliš suchý vzduch vysušuje sliznice i pokožku a může tak zhoršovat atopický ekzém. Zvlhčovače doporučujeme kombinovat s čističkou vzduchu.
Zdroje
- Duan, J., Wang, X., Zhao, D., Wang, S., Bai, L., Cheng, Q., Gao, J., Xu, Z., Zhang, Y., Zhang, H. and Su, H., 2019. Risk effects of high and low relative humidity on allergic rhinitis: time series study. Environmental research, 173, pp.373-378.
- Goad, N. and Gawkrodger, D.J., 2016. Ambient humidity and the skin: the impact of air humidity in healthy and diseased states. Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology, 30(8), pp.1285-1294.
- Wolkoff, P., 2018. Indoor air humidity, air quality, and health–An overview. International journal of hygiene and environmental health, 221(3), pp.376-390.
- Reinikainen, L.M., Jaakkola, J.J. and Seppänen, O., 1992. The effect of air humidification on symptoms and perception of indoor air quality in office workers: a six-period cross-over trial. Archives of Environmental Health: An International Journal, 47(1), pp.8-15.
- Yu, B.F., Hu, Z.B., Liu, M., Yang, H.L., Kong, Q.X. and Liu, Y.H., 2009. Review of research on air-conditioning systems and indoor air quality control for human health. International journal of refrigeration, 32(1), pp.3-20.
- Davis, R.E., McGregor, G.R. and Enfield, K.B., 2016. Humidity: A review and primer on atmospheric moisture and human health. Environmental research, 144, pp.106-116.
- Wolkoff, P., Azuma, K. and Carrer, P., 2021. Health, work performance, and risk of infection in office-like environments: The role of indoor temperature, air humidity, and ventilation. International Journal of Hygiene and Environmental Health, 233, p.113709.
- Wolkoff, P., 2018. The mystery of dry indoor air–An overview. Environment International, 121, pp.1058-1065.
- Derby, M.M., Hamehkasi, M., Eckels, S., Hwang, G.M., Jones, B., Maghirang, R. and Shulan, D., 2017. Update of the scientific evidence for specifying lower limit relative humidity levels for comfort, health, and indoor environmental quality in occupied spaces (RP-1630). Science and Technology for the Built Environment, 23(1), pp.30-45.
