Bioplacenta: co to je, proč se tak jmenuje a co od ní čekat

Bioplacenta v moderní kosmetice není vyrobená z lidské ani zvířecí placenty. Pokud jste tohle slovo zahlédla na krabičce krému nebo u nás na e-shopu a v duchu jste si řekla: jak proboha dostali placentu do lahvičky, nejste jediná. Podobnou otázku si lidé kladou i u klasického jeleního loje s placentou, kterým si mnohé z nás v zimě mazaly rty, aniž by nás tehdy napadlo zkoumat drobné písmo na obalu. Dnes už ale oprávněně chceme vědět, co si na obličej dáváme, jestli v tom nejsou pohlavní hormony (estrogeny) a jestli nejde jen o další drahý marketingový trik.

Slovo bioplacenta je v první řadě obchodní název laboratorně vyrobené suroviny, která se skutečnou placentou sdílí jen inspiraci, nikoli původ. Zároveň kolem ní na internetu koluje spousta přehnaných slibů o zázračném omlazení, kterým vůbec nemusíte věřit. V tomhle článku proto rozebereme, co přesně se pod tímto názvem skrývá ve složení, proč se o ní vědci přou a co od ní může vaše pleť realisticky čekat.

Shrnutí pro ty, co nemají čas číst celý článek

• Bioplacenta neobsahuje žádnou tkáň lidí ani zvířat. Jde o obchodní název pro směs pěti biotechnologicky vyrobených růstových faktorů (signálních bílkovin), kyseliny listové a aminokyselin, které vznikají fermentací v laboratoři.
• Ve složení nejsou žádné pohlavní hormony (estrogeny). Na rozdíl od historických výtažků ze skutečné zvířecí či lidské placenty, u nichž analýzy v minulosti odhalily estrogeny, laboratorní bioplacenta žádné neobsahuje.
• Lidská placenta je v evropské kosmetice dávno zakázaná. Evropské nařízení o kosmetice nepřipouští žádné buňky ani tkáně lidského původu, takže se s nimi v legálně prodávaných krémech v EU nesetkáte.
• Vědecké důkazy ukazují na mírné zlepšení textury, ne na zázraky. Přehled 33 studií z roku 2023 popisuje u růstových faktorů mírné zlepšení oproti výchozímu stavu, jak ho hodnotili lékaři: typické zlepšení bylo u textury menší než 50 %, u jemných linek menší než 35 % a u celkového vzhledu menší než 20 %. Jsou to horní meze typického výsledku, ne slib. V novější studii z roku 2026 s epidermálním růstovým faktorem (EGF) se pak celková závažnost vrásek změnila jen minimálně a část vědců je k průniku velkých molekul skeptická.
• Berte ji jako jemnou podpůrnou péči, nikoli náhradu za SPF. Krém nebo sérum s bioplacentou pleť zvláční a podpoří její svěží vzhled, ale základ proti stárnutí pořád tvoří každodenní ochrana před sluncem.

Co je bioplacenta (a proč se tak jmenuje)

Když se ptáte, co bioplacenta je, odpověď je mnohem méně dramatická, než zní samotný název. Jde o obchodní pojmenování kosmetické suroviny BIO-Placenta, kterou vyvinula jihokorejská společnost LABIO. Tuhle surovinu od výrobce nakupují kosmetické značky po celém světě — včetně nás, když mícháme Liftingové peptidové sérum s bioplacentou – Peptide Lifting Serum nebo Anti-aging denní krém The Uncompromised Cream. Při výrobě se žádná placenta nezpracovává.

Proč tam tedy to slovo vůbec je? Protože je to název, který zabere. Proč právě tenhle, vysvětlíme za chvíli. Kdyby výrobce surovinu pojmenoval „směs pěti rekombinantních polypeptidů s fermentovanou kyselinou listovou", většina lidí by u třetího slova usnula. Slovo placenta vzbuzuje představu výživy a nového života, jenže spoustu přemýšlivých žen právem vyděsí.

Placenta jako „továrna na růstové faktory": odkud se vzal název

V biologii je skutečná placenta orgán, který během těhotenství vyživuje plod a řídí jeho rychlý vývoj. Aby to zvládla, je přirozeně nabitá bílkovinami, aminokyselinami a především takzvanými růstovými faktory. Jsou to signální molekuly, které buňkám předávají pokyny k dělení a tvorbě nových tkání. Laboratorní rozbory zvířecích placent (například u jelena, kozy nebo prasete) skutečně potvrzují vysoký obsah těchto růstových faktorů, zejména epidermálního, fibroblastového nebo inzulínu podobného růstového faktoru (podrobněji si je představíme za chvíli).

Biotechnologové si proto řekli jednoduchou věc: nebudeme brát tkáň ze zvířat, která má proměnlivé složení a může obsahovat nežádoucí látky. Místo toho vezmeme jen pět vybraných signálních bílkovin, které se v placentě přirozeně vyskytují, a vyrobíme jejich čisté kopie v laboratoři. Název bioplacenta je tedy pouze analogie — odkazuje na původní biologickou předlohu, nikoli na to, z čeho se surovina vyrábí.

Co je skutečně v lahvičce: 5 růstových faktorů z biotechnologie

Surovina BIO-Placenta se vyrábí biotechnologicky, tedy řízenou fermentací v laboratoři. V kosmetických textech se jí často zjednodušeně říká „biomimetické peptidy", ale z biochemického pohledu je přesnější výraz biotechnologicky vyrobené růstové faktory neboli signální bílkoviny. Zatímco běžné kosmetické peptidy v kosmetice mívají jen několik málo aminokyselin v řetězci, růstové faktory jich mají desítky až stovky. Jsou to tedy skutečné bílkoviny (ne krátké řetězce), které napodobují přirozené lidské signální molekuly.

Podle údajů výrobce suroviny tvoří jádro komplexu pět takových faktorů: epidermální růstový faktor (EGF), inzulínu podobný růstový faktor 1 (IGF-1), kyselý a zásaditý fibroblastový růstový faktor (aFGF a bFGF) a vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF). Doplňují je vitamin B9 (kyselina listová ve fermentované formě), aminokyselina acetyl-glutamin, hydratační hyaluronát sodný a lecitin. Lecitin je tuková látka, která pomáhá složky rozptýlit v krému nebo séru.

Jak bioplacentu poznáte ve složení (INCI)

Když otočíte krabičku jakéhokoli krému či séra, slovo „bioplacenta" v oficiálním seznamu složek (INCI) vůbec nenajdete. Pravidla pro označování kosmetiky totiž vyžadují přesné chemické nebo biotechnologické názvy jednotlivých látek. Bioplacenta se proto ve složení rozpadne na devět položek. Osm z nich najdete hned za sebou, hyaluronát sodný bývá v seznamu i jinde, protože se do receptur přidává i samostatně. Předpona sh- u pěti z nich znamená synthetic human — tedy synteticky či biotechnologicky připravenou molekulu, která má stejné pořadí aminokyselin jako ta v lidském těle.

U mapování jednotlivých sh- peptidů na konkrétní růstové faktory (kromě dobře zdokumentovaného EGF) se různé surovinové slovníky občas drobně rozcházejí, proto u nich uvádíme, že jde o údaj výrobce suroviny. Důležité pro vás jako čtenářku etikety je něco jiného: jakmile v INCI uvidíte tuhle devítici, díváte se na biotechnologickou surovinu BIO-Placenta.

Tři „placenty", které si lidé v kosmetice pletou

V kosmetice se pod slovem placenta skrývají tři různé suroviny. Lidé je v diskuzích házejí do jednoho pytle, přitom se původem i složením zásadně liší.

Když tedy někdo vzpomíná na starý dobrý jelení lůj s placentou, mluví o první kategorii — živočišném extraktu. Když v lékárně sáhne po krému s rostlinnou placentou, kupuje výtažek z pupenů. A když čte o surovině bioplacenta v moderních peptidových sérech, dívá se na třetí, čistě laboratorní kategorii.

Krátká historie placenty v kosmetice: proč vzbuzuje tolik emocí

Nedůvěra, kterou slovo placenta v kosmetice vyvolává, nespadla z nebe. Má docela divokou historii, která sahá do první poloviny 20. století a vysvětluje, proč se dnes výrobci i regulátoři na živočišné tkáně dívají tak přísně.

Od Filatovovy tkáňové terapie k jelenímu loji s placentou

Sušená placenta se používala už ve staré čínské medicíně a v tradičním japonském léčitelství kampó. Do moderní medicíny ji ale přivedl sovětský oční lékař Vladimir Filatov se svou takzvanou tkáňovou terapií. Od padesátých let se placentové výtažky objevovaly i v kosmetice a v Česku zdomácněly právě v podobě klasického jeleního loje na popraskané rty.

Jak shrnuje přehledová práce týmu Y. Alimu z roku 2025, problém skutečných placentových extraktů (ať už lidských v asijské medicíně, nebo zvířecích) spočívá v tom, že se jejich složení liší podle zdroje a způsobu výroby. Vztah mezi tím, co přesně extrakt obsahuje, a jeho účinkem na kůži nebyl nikdy přesně a úplně pochopen.

Proč lidská placenta v evropské kosmetice skončila

Pokud se bojíte, že by v nějakém krému prodávaném v Česku mohla být lidská placenta, můžeme vás uklidnit. Evropské nařízení o kosmetice (1223/2009) zakazuje v kosmetice buňky, tkáně a produkty lidského původu. Pod tento zákaz spadají veškeré lidské placentové extrakty, bílkoviny, tuky i enzymy.

Přísně regulované jsou v Evropské unii i vedlejší živočišné produkty z rizikových tkání (kvůli nemocem, jako byla nemoc šílených krav). Běžná zvířecí placenta z nerizikových zdrojů v EU zakázaná není, v moderní kosmetice se ale objevuje jen výjimečně. Důvodem k opatrnosti byly pohlavní hormony (estrogeny): u starších placentových přípravků se je skutečně našlo.

Hormony: proč byly pravé placentové extrakty problém

Skutečná placenta totiž není jen zásobárnou bílkovin, ale také orgánem, který v těhotenství tvoří obrovské množství ženských pohlavních hormonů. Americký lékař C. M. Tiwary v roce 1997 oslovil 521 rodičů na dětských klinikách a čtyři vlasové přípravky s placentou nebo hormony nechal otestovat v laboratoři. Našel v nich estriol a/nebo estradiol.

V roce 1998 tentýž autor popsal v odborném časopise Clinical Pediatrics případy čtyř malých holčiček ve věku od 14 do 93 měsíců. Dva až čtyřiadvacet měsíců poté, co jim rodiče začali mazat vlasy a pokožku hlavy přípravky s estrogenem nebo pravou placentou, se u dívek objevil předčasný růst prsní žlázy nebo pubického ochlupení. Jakmile rodiče přípravky vysadili, projevy postupně samy ustoupily. Kvůli těmto zdokumentovaným případům mají lidé dodnes z „placentové kosmetiky" respekt. O to důležitější je vědět, že biotechnologická bioplacenta žádnou zvířecí ani lidskou tkáň a žádné pohlavní hormony (estrogeny) neobsahuje.

Co růstové faktory a peptidy v pleti vlastně dělají

Když už víme, že bioplacenta v krému je ve skutečnosti směs laboratorních signálních bílkovin, proč se tedy do anti-aging kosmetiky přidává? Naše kůže si v mládí spoustu procesů řídí sama pomocí vlastní chemické pošty. Buňky v povrchové pokožce a v hlubší vrstvě kůže zvané škára (kde sídlí buňky fibroblasty) si mezi sebou posílají drobné bílkovinné zprávy — růstové faktory a signální peptidy. Tyhle „zprávy" si můžete představit jako stručné pracovní pokyny: tady opravte bariéru, tady přidejte trochu mezibuněčné hmoty.

S přibývajícím věkem a pod vlivem UV záření ale tahle vnitřní komunikace v pleti vázne. Aby nevznikl omyl, je potřeba říct i to, čím růstové faktory nejsou: kolagenem. Když se v kosmetice řeší kolagen na vrásky, spousta lidí si myslí, že stačí namazat kolagen zvenčí a on se zabuduje do kůže. Jenže tak to nefunguje — molekula kolagenu je obrovská a zůstane na povrchu jako hydratační film. Smyslem signálních molekul v kosmetice proto není dodávat pleti „cihly", ale zkusit jí poslat signál, aby si vlastní procesy v povrchových vrstvách trochu připomněla.

Signální peptidy, „botoxové" peptidy a růstové faktory: v čem je rozdíl

Dermatologové F. Gorouhi a H. I. Maibach ve svém přehledu z roku 2009 rozdělili kosmetické peptidy do čtyř skupin podle toho, co v pleti dělají: signální peptidy, inhibitory enzymů, inhibitory neurotransmiterů (látky tlumící přenos signálu do mimických svalů) a nosičové peptidy. Růstové faktory do této čtveřice nepatří, v moderní kosmetice se ale nejčastěji potkáte se třemi typy látek: s růstovými faktory, signálními peptidy a inhibitory neurotransmiterů, a je dobré je od sebe odlišovat.

První skupinou jsou růstové faktory v kosmetice (tedy bioplacenta: EGF, FGF, IGF-1, VEGF). Jsou to větší signální bílkoviny zaměřené na celkovou vitalitu a texturu pokožky. Druhou skupinou jsou krátké signální peptidy (takzvané matrikiny, tedy zprávy z mezibuněčné hmoty), které jsou mnohem menší. Příkladem je palmitoyl pentapeptid (pal-KTTKS). Tým L. R. Robinsona ho v roce 2005 testoval na 93 ženách ve dvojitě slepé studii, kdy ani žena, ani lékař nevěděli, kdo dostal skutečný krém a kdo placebo. Po 12 týdnech se ukázalo měřitelné zlepšení jemných linek oproti placebu.

Třetí skupinou, kterou najdete v našem séru Peptide Lifting Serum hned vedle bioplacenty, jsou látky tlumící přenos signálu do mimických svalů (inhibitory neurotransmiterů), konkrétně Acetyl Hexapeptide-8 známý jako Argireline. Reklamy mu občas přezdívají „botox v lahvičce", což je zavádějící nadsázka. Argireline sice funguje na podobném principu jako botulotoxin (účinná látka botoxu), ale mnohem slaběji — ve studii C. Blanes-Miry z roku 2002 sami autoři zdůrazňují, že má nesrovnatelně nižší účinnost než botulotoxin. V této studii emulze s vysokou 10% koncentrací Argirelinu dobrovolnicím za 30 dní zmenšila hloubku mimických vrásek až o třicet procent. V novější placebem kontrolované studii Y. Wanga z roku 2013 na 60 lidech pak Argireline zlepšil parametry drsnosti kůže kolem očí. Pořád jde ale o jemný kosmetický efekt na povrchu, ne o zmrazení svalu.

Co říká věda: slibný signál, ale skromné důkazy

Na internetu se často přebírají čísla z materiálů výrobců surovin a vydávají se za nezávislou vědu. My si ale myslíme, že jako zákaznice máte právo vědět, co o růstových faktorech říkají nezávislé vědecké přehledy. Shrnuto: určitý efekt tu je, ale důkazy jsou zatím skromné a část vědců zůstává skeptická.

Co ukazují klinické studie na lidech

První vlnu nadšení odstartovaly na začátku tisíciletí malé pilotní výzkumy. Například známá studie R. E. Fitzpatricka a E. F. Rostanové z roku 2003 sledovala 14 pacientů, kteří si dvakrát denně po dobu 60 dní mazali gel s osmi růstovými faktory (šlo o výzkumný přípravek z kultur lidských buněk, nikoli o syntetickou bioplacentu). U 11 ze 14 lidí lékaři zaznamenali zlepšení a biopsie ukázaly novou tvorbu kolagenu. Háček? Studie neměla žádnou kontrolní skupinu s placebem a vzorek 14 lidí je maličký. O čtyři roky později, v roce 2007, R. C. Mehta s Fitzpatrickem v přehledovém článku přiznali, že obor nutně potřebuje více dvojitě slepých, kontrolovaných studií a lepší kontrolu stability samotných přípravků.

Jak to vypadá dnes, když se dá dohromady veškerý dosavadní výzkum? V roce 2023 publikoval tým D. J. Quinlana v Journal of Cosmetic Dermatology velký přehled všech klinických studií s růstovými faktory na pleť od roku 2000 do října 2022. Autoři prošli 33 studií s celkem 1 180 účastníky a 23 různými přípravky. Přípravky s růstovými faktory přinesly mírné zlepšení oproti výchozímu stavu, jak ho hodnotili lékaři: typické zlepšení bylo u textury pleti menší než 50 %, u jemných linek menší než 35 % a u celkového vzhledu menší než 20 %. Jsou to horní meze typického výsledku, ne slib. Samotní účastníci hodnotili zlepšení obvykle výš než lékaři. Kvalita studií je ale slabá: jen 9 z 33 mělo náhodné rozdělení lidí do skupin. Tři studie srovnávaly přípravky mezi sebou a nenašly mezi nimi rozdíl. Autoři také upozornili, že nevíme, zda efekt vydrží déle než 6 měsíců.

Podobně mírně dopadla i nejnovější pilotní studie týmu B. Abuda z roku 2026. Dvanáct týdnů u 20 žen (50–65 let) srovnávala dva přípravky. Jeden obsahoval EGF vyrobený v laboratoři (stejnou INCI složku jako sh-Oligopeptide-1 v bioplacentě, jen v jiném přípravku), druhý výzkumný růstový faktor lidského původu. EGF z laboratoře si sice u hodnotitelů vedl o něco lépe v parametrech textury a pevnosti pleti, ale celková závažnost vrásek se v obou skupinách změnila jen minimálně.

Problém velkých molekul: dostanou se vůbec dovnitř?

Proč je efekt na vrásky tak střídmý? Odpověď leží ve fyzice a stavbě naší kůže. Pokožka má na povrchu rohovou vrstvu, jejímž hlavním úkolem je nepustit cizí látky dovnitř. Dermatologové J. D. Bos a M. M. Meinardi už v roce 2000 zformulovali známé pravidlo 500 Daltonů (Dalton je jednotka hmotnosti molekuly): látky těžší než 500 Daltonů obecně neprojdou neporušenou rohovou vrstvou pokožky.

A teď si vezměte, že růstové faktory v bioplacentě jsou bílkoviny o hmotnosti v řádu tisíců až desetitisíců Daltonů, tedy mnohonásobně nad tímto limitem. Jak vysvětluje přehled C. Aldaga a kolegů z roku 2016, právě proto mají krátké peptidy oproti velkým růstovým faktorům výhodu v mnohem snazším průniku kůží. Zastánci růstových faktorů s tím nesouhlasí. Tým H. Sundarama v roce 2009 uvedl, že malý zlomek růstových faktorů může proniknout do povrchové pokožky a odtud vyvolat odezvu hlouběji ve škáře. Pořád ale platí, že většina účinku se odehrává u povrchu.

Skeptický hlas: sh-oligopeptide-1 pod lupou

Musíme zmínit i otevřeně kritický pohled. V roce 2023 vyšel v odborném toxikologickém časopise Cutaneous and Ocular Toxicology článek španělského lékaře P. A. Martíneze-Carpia. Martínez-Carpio se zaměřil přímo na složku sh-Oligopeptide-1 (syntetický EGF) a tvrdí, že kosmetický sh-oligopeptide-1 není funkční EGF a že jeho biologická aktivita nebyla v laboratoři a na zvířatech (předklinicky) prokázána.

Klinické studie s touto složkou tak podle Martíneze-Carpia postrádají pevný vědecký základ. Zároveň dodává, že pokud by v krému byl plně aktivní účinný EGF jako v léku, šlo by z pohledu regulace o silné léčivo, nikoli o běžnou kosmetiku, a upozorňuje na neznámá dlouhodobá rizika. Odborný spor zkrátka trvá: jedni vidí v klinických testech mírné zlepšení textury pleti, druzí pochybují, že syntetické verze v kosmetice vůbec působí. Slabé důkazy trápí i výzkum zvířecích placent: například japonská studie T. Watanabeho z roku 2023 s koňským placentovým extraktem běžela jen dva týdny na 24 ženách bez placeba a její autoři jsou zaměstnanci výrobce.

Jak se v tom máte jako zákaznice vyznat? Když zvažujete jakoukoli dražší kosmetickou složku, pomůže vám jednoduchý tříbodový filtr: Zaprvé, existují na ni studie na lidech, nejen ve zkumavce? Zadruhé, dělal ty studie i někdo jiný než samotný výrobce suroviny? A zatřetí, potřebuje tenhle typ péče zrovna moje pleť? U bioplacenty zní poctivá odpověď na první dvě otázky takto: studie na lidech existují pro růstové faktory obecně a pro EGF, ne pro tuto konkrétní surovinu, a řadu z nich financovali výrobci. A třetí otázku zodpovíme o kousek dál v části o zařazení do rutiny.

Co od bioplacenty čekat a co ne

Když dáme dohromady biochemii i klinické přehledy, vychází z toho poměrně jasný obrázek toho, co vám krém s bioplacentou nebo sérum s bioplacentou může reálně nabídnout v koupelně:

• Čekejte jemnější texturu a vláčnější povrch pleti. Kombinace signálních bílkovin, kyseliny hyaluronové, lecitinu a aminokyselin pleť zjemní a dodá jí odpočatější, svěžejší vzhled.
• Čekejte mírnou podporu pevnosti při dlouhodobém používání. Pokud dáváte pleti čas v řádu dvou až tří měsíců, můžete vnímat jemnější povrch a o něco pevnější pleť — přesně v duchu onoho mírného zlepšení ze studií.
• Nečekejte vymazání hlubokých vrásek ani „omlazení o deset let". Kosmetika nepřebuduje hlubokou architekturu obličeje ani nevrátí čas. Pokud vám někdo od krému slibuje zázraky nebo efekt srovnatelný s estetickým zákrokem, berte taková tvrzení s velkou rezervou.
• Nečekejte léčbu kožních onemocnění, jizev po akné ani strií. Kosmetika neléčí a nehojí. S aktivním akné, hlubokými jizvami nebo ekzémem vám nejlépe poradí dermatolog v ordinaci.
• Nečekejte okamžité napnutí a vyhlazení pleti od samotné bioplacenty. Růstové faktory nepůsobí na počkání; pokud v některém séru cítíte rychlé napnutí do hodiny od namazání, zařizují ho v receptuře jiné, povrchově napínací složky.

Je bioplacenta v kosmetice bezpečná?

Dobrá zpráva z přehledu 33 klinických studií týmu D. J. Quinlana z roku 2023 zní, že u přípravků na kůži s růstovými faktory byly ve studiích nežádoucí účinky vzácné. Zároveň víme, že podle oficiálního složení (INCI) v surovině BIO-Placenta nejsou žádné pohlavní hormony (estrogeny) ani tkáně lidí či zvířat.

Přesto je potřeba zmínit tři důležitá „ale", která se v reklamních textech často zamlčují. Zaprvé, jak upozornil lékař P. A. Martínez-Carpio v roce 2023, u sh-oligopeptidu-1 (syntetického EGF) nejsou dlouhodobá rizika známá. Zadruhé, pro období těhotenství a kojení neexistují žádné bezpečnostní studie. Pokud na internetu narazíte na tvrzení, že je bioplacenta v těhotenství stoprocentně bezpečná nebo že se hodí jako prevence těhotenských strií, jde o nepodložený mýtus. Čekáte-li miminko nebo kojíte, vždy se o zařazení podobně aktivní kosmetiky poraďte se svým lékařem, případně vsaďte na úplně jednoduchou hydratační péči.

Zatřetí se vždy dívejte na celý produkt, nejen na jednu složku. Například naše Peptide Lifting Serum i krém The Uncompromised Cream obsahují parfemaci a vonné složky (jako jsou limonene, linalool, citral či geraniol), které mohou citlivou pleť dráždit. Pokud víte, že je vaše pleť velmi citlivá, reaktivní nebo máte sklon k alergiím na vonné látky, udělejte si před prvním namazáním na obličej jednoduchý test snášenlivosti na malé plošce kůže na předloktí nebo za uchem.

Liftingové peptidové sérum s bioplacentou – Peptide Lifting Serum

Bioplacenta a peptidy v jednom séru. Pod krém, ráno i večer.

Zobrazit cenu →

Anti-aging denní krém The Uncompromised Cream – nanoSPACE Cosmetics

Bioplacenta, bakuchiol a bambucké máslo v jednom krému.

Zobrazit cenu →

Jak bioplacentu používat v rutině (a kdy si ji kupovat nemusíte)

Možná teď přemýšlíte, jestli bioplacentu v koupelně vůbec potřebujete. Pokud je vám třicet, máte spokojenou pleť a hledáte jen základní hydrataci, bioplacentu si kupovat vůbec nemusíte. Stejně tak ji nepotřebujete, pokud máte rozbouřenou kožní bariéru a nesnesete jakoukoli parfemaci — v takové chvíli vám udělá mnohem lepší službu obyčejný krém bez parfemace a důsledná ochrana před sluncem.

Bioplacenta dává smysl tehdy, když vám je zhruba 35 až 60+, vaše pleť začíná působit unaveně, ztrácí pružnost a vy hledáte jemnou péči, která podpoří její povrchovou texturu. Pokud řešíte anti-aging bez retinolu — třeba proto, že vám klasický vitamin A způsobuje šupinatění a pnutí — jsou peptidy a bioplacenta šetrnou cestou.

Abychom nespoléhali jen na pomalý a mírný efekt samotné bioplacenty, poskládali jsme naše receptury tak, aby v nich pracovalo více různých mechanismů najednou. V Peptide Lifting Serum proto bioplacentu doprovází peptid Argireline (funguje podobně jako botulotoxin, ale mnohem slaběji) a dále komplex LIFTONIN-XPRESS s extraktem z červené řasy Porphyridium cruentum. Tento komplex vytváří na pleti jemný mikrofilm. Podle klinických testů výrobce složky (údaj nezávisle neověřený) zmenšuje objem vrásek na čele a kolem očí až o 30 %. Účinek nastupuje do hodiny a vydrží zhruba 6 hodin. Je důležité vědět, že jde o optický povrchový efekt — pleť se ráno napne a vyhladí pod make-up, zatímco bioplacenta a hyaluronát se starají o dlouhodobou hydrataci a texturu.

Pokud dáváte přednost hutnější výživě v jednom kelímku a hledáte nejlepší krém na vrásky pro sušší pleť, podívejte se na The Uncompromised Cream. Spojili jsme v něm bioplacentu s bambuckým máslem, aloe vera a rostlinnou složkou bakuchiol. Bakuchiol si získal oblibu jako šetrnější rostlinná alternativa retinolu, bambucké máslo pak pomáhá udržet v pleti vlhkost. Řešíte, jaký krém na vrásky po 50 vybrat, a nechcete přemýšlet, co s čím vrstvit? Pak dává smysl Sada péče pro zralou pleť (50+). Sada obsahuje i peptidové sérum a jednotlivé kroky na sebe plynule navazují.

Sada péče pro zralou pleť (50+)

Ranní a večerní rutina pro zralou pleť včetně peptidového séra.

Zobrazit cenu →

Jak sérum zařadit do rutiny? Sérum s bioplacentou patří vždy na vyčištěnou, lehce navlhčenou pleť (ráno nebo večer) a po vstřebání ho zakončete krémem, který hydrataci v pleti udrží. Když do rutiny přidáváte další aktivní látky, třeba retinol (vitamin A) nebo kyseliny, začněte pomalu a sledujte, jak pleť reaguje, abyste ji zbytečně nepřehlcovala. A hlavně: sebedražší bioplacenta nezmůže nic, pokud přes den necháte pleť napospas UV záření. Nejlépe doloženou ochranou proti předčasnému stárnutí pleti zůstávají dobře vybrané opalovací krémy, které chrání váš vlastní kolagen před rozkladem.

Závěr

Až příště uvidíte na obalu krému nebo séra nápis bioplacenta, nemusíte se ani děsit představ o zpracování placenty, ani propadat euforii ze zázračného elixíru mládí. Ve skutečnosti držíte v ruce čistou, laboratorně připravenou směs pěti signálních bílkovin, kyseliny listové a aminokyselin, ve které nejsou žádné pohlavní hormony (estrogeny) ani živočišné tkáně. Své kontroverzní jméno dostala jen proto, že příroda podobně pestrý koktejl růstových faktorů namíchala právě v placentě.

Pohled do vědeckých studií nám připomíná, že velké bílkovinné molekuly mají přes kožní bariéru těžkou cestu a jejich reálný přínos spočívá v mírném zjemnění textury a podpoře povrchové pevnosti pleti. Když ale bioplacentu zkombinujete s dobrým hydratačním základem, získáte péči, od které můžete čekat mírně jemnější texturu pleti – nic víc, ale ani nic méně.

Často kladené dotazy

Lucie Konečná, provozní ředitelka v nanoSPACE

Lucie Konečná se pohybuje v nanotechnologiích 7 let, je spoluautorkou projektu Česko je nano a dlouhodobě pracuje na zvyšování povědomí o nanotechnologiích. Od května 2020 řídí provoz e-shopu nanoSPACE.

Zdroje

• Abud, B. et al. (2026) 'A Randomized, Double-Blinded Pilot Study Comparing Synthetic Versus Human-Derived Topical Epidermal Growth Factor for Facial Rejuvenation and Psychosocial Perception', Journal of Cosmetic Dermatology, 25(5), e70927. PMID: 42152512.
• Aldag, C., Nogueira Teixeira, D. and Leventhal, P.S. (2016) 'Skin rejuvenation using cosmetic products containing growth factors, cytokines, and matrikines: a review of the literature', Clinical, Cosmetic and Investigational Dermatology, 9, pp. 411–419. PMID: 27877059.
• Alimu, Y., Yamamoto, T. and Nakahata, Y. (2025) 'Biological effects of human placental extracts - variations in manufacturing methods and compositions', Frontiers in Pharmacology, 16, pp. 1707890. PMID: 41451368.
• Blanes-Mira, C. et al. (2002) 'A synthetic hexapeptide (Argireline) with antiwrinkle activity', International Journal of Cosmetic Science, 24(5), pp. 303–10. PMID: 18498523.
• Bos, J.D. and Meinardi, M.M. (2000) 'The 500 Dalton rule for the skin penetration of chemical compounds and drugs', Experimental Dermatology, 9(3), pp. 165–9. PMID: 10839713.
• Evropský parlament a Rada EU (2009) 'Nařízení (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích', Úřední věstník Evropské unie, L 342, s. 59–209.
• Fitzpatrick, R.E. and Rostan, E.F. (2003) 'Reversal of photodamage with topical growth factors: a pilot study', Journal of Cosmetic and Laser Therapy, 5(1), pp. 25–34. PMID: 12745596.
• Gorouhi, F. and Maibach, H.I. (2009) 'Role of topical peptides in preventing or treating aged skin', International Journal of Cosmetic Science, 31(5), pp. 327–45. PMID: 19570099.
• Martínez-Carpio, P.A. (2023) 'Topical application of sh-oligopeptide-1 and clinical trials with cosmetic preparations: risk or fraud?', Cutaneous and Ocular Toxicology, 42(4), pp. 190–197. PMID: 37452558.
• Mehta, R.C. and Fitzpatrick, R.E. (2007) 'Endogenous growth factors as cosmeceuticals', Dermatologic Therapy, 20(5), pp. 350–9. PMID: 18045360.
• Quinlan, D.J., Ghanem, A.M. and Hassan, H. (2023) 'Topical growth factor preparations for facial skin rejuvenation: A systematic review', Journal of Cosmetic Dermatology, 22(7), pp. 2023–2039. PMID: 37222303.
• Robinson, L.R. et al. (2005) 'Topical palmitoyl pentapeptide provides improvement in photoaged human facial skin', International Journal of Cosmetic Science, 27(3), pp. 155–60. PMID: 18492182.
• Sundaram, H. et al. (2009) 'Topically applied physiologically balanced growth factors: a new paradigm of skin rejuvenation', Journal of Drugs in Dermatology, 8(5 Suppl Skin Rejuenation), pp. 4–13. PMID: 19562882.
• Tiwary, C.M. (1997) 'A survey of use of hormone/placenta-containing hair preparations by parents and/or children attending pediatric clinics', Military Medicine, 162(4), pp. 252–6. PMID: 9110549.
• Tiwary, C.M. (1998) 'Premature sexual development in children following the use of estrogen- or placenta-containing hair products', Clinical Pediatrics, 37(12), pp. 733–9. PMID: 9864648.
• Wang, Y. et al. (2013) 'The anti-wrinkle efficacy of argireline, a synthetic hexapeptide, in Chinese subjects: a randomized, placebo-controlled study', American Journal of Clinical Dermatology, 14(2), pp. 147–53. PMID: 23417317.
• Watanabe, T., Tahara, K. and Hirano, E. (2023) 'Evaluating the Impact of a Cream Containing Horse Placental Extract on Eye Corner Wrinkles in Healthy Women: Single-Blind Comparative Study', JMIR Dermatology, 6, e51070. PMID: 37966883.