Periorální dermatitida: Proč vyrážka kolem úst nemizí a proč ji kortikoidní mast může zhoršit

Stojíte před zrcadlem, v koupelně svítí ostré světlo a kolem pusy máte červené, loupající se pupínky, které nepříjemně pálí. Zkusila jste na ně máznout mastičku s hydrokortizonem z domácí lékárničky nebo hutný balzám na doporučení kamarádky a na dva dny se ulevilo: kůže zbledla a zdálo se, že máte vyhráno. Jenže sotva jste tubu odložila, vyrážka se vrátila ještě prudčeji a na větší ploše než předtím. Teď vás pokožka pne při každém otevření úst, pod vrstvou korektoru pupínky stejně prosvítají a cítíte bezmoc. Nejdřív to musím říct: periorální dermatitida není vaše chyba.

Problém bývá spíš opačný než nedostatečná hygiena: pleť dostává péče příliš mnoho. Mezi častými spouštěči je právě nadbytek kosmetiky a promazávání (Duchková, DermNet), takže si periorální dermatitidu ženy nezřídka přivodí v dobré víře, snahou o co nejlepší péči. Nejde o zanesené póry, takže nemá smysl pleť drhnout peelingy, střídat čisticí pěny ani zkoušet náhodné rady z internetových diskuzí. Když má pokožka narušenou kožní bariéru, reaguje podrážděně i na běžné podněty, které dříve snášela bez potíží. Vyrážka kolem úst znamená, že kůže potřebuje klid. Přestaňte na ni zkoušet další přípravky.

Zázračnou mastičku vám v tomto článku nenabídnu, protože žádná neexistuje. Podíváme se místo toho na ověřená odborná data: proč vás mast s kortikoidem (steroidním hormonem, jakým je třeba hydrokortizon) dostala do začarovaného kruhu a proč u mírných forem odborníci jako první krok doporučují úplně vysadit kosmetiku a kortikoidy. Pokud jste kortikoidy na obličej mazala delší dobu, vysazujte je jen po domluvě s lékařem. Probereme možné spouštěče od zubních past až po hutné krémy a ukážeme si, jak projít obdobím zklidnění, abyste se zase mohla podívat do zrcadla bez pálení a pnutí.

Shrnutí pro ty, co nemají čas číst celý článek

• Poznávacím znamením je ušetřený proužek kůže těsně kolem rtů. Tento bledý lem zpravidla odlišuje periorální dermatitidu například od kontaktního ekzému.
• Kortikoidní masti vyrážku nejprve potlačí, po jejich vysazení ale často následuje prudké zhoršení (rebound). Pokud jste kortikoidy na obličej mazala delší dobu, nevysazujte je bez lékaře. Postup stanoví dermatolog a po vysazení je už znovu nenasazujte.
• Osvědčenou první volbou u mírných forem je takzvaná nulová terapie. Spočívá ve vysazení veškeré kosmetiky, líčidel a hutných krémů, přičemž obličej omýváte pouze vlažnou vodou.
• Po vysazení přípravků se stav zpočátku často přechodně zhorší, zejména po kortikoidech. Jde o očekávanou reakci kůže, kterou je potřeba překonat bez nákupu dalších krémů.
• Kosmetika periorální dermatitidu neléčí a v akutní fázi na obličej nepatří. Jemnou a lehkou péči můžete začít postupně vracet až po úplném zklidnění pokožky.

Jak periorální dermatitida vypadá a jak ji poznáte

Periorální dermatitida se v počátcích snadno zamění za akné nebo ekzém, má ale své charakteristické rysy. Projevuje se shluky drobných červených pupínků (papul) a někdy i drobných pupínků s hnisavou špičkou (pustul) na zarudlé, často suché a šupinaté kůži kolem úst. Ženy v diskuzích popisují, že jim obličej hoří jako v plamenech. Pokožka pne, pálí, občas svědí a štípe i po kontaktu s obyčejnou vodou nebo po namazání běžným krémem.

Onemocnění postihuje nejčastěji ženy zhruba mezi 20 a 45 lety, objevit se ale může také u dětí a mužů. Nepříjemná je proměnlivost projevů: jeden den se zdá, že začervenání bledne a vyrážka mizí, a druhý den ráno se pupínky vysejí znovu. Suchá a loupající se ložiska v okolí úst a na bradě pak znepříjemňují běžnou mimiku, úsměv i jídlo.

Ušetřený proužek u rtů jako poznávací znamení

Chcete-li zjistit, zda vaše potíže odpovídají tomuto onemocnění, podívejte se pozorně na přechod mezi kůží a rty. Odborné zdroje (DermNet; Duchková, 2008) popisují jeden nápadný detail: periorální dermatitida typicky vynechává úzký proužek kůže hned u rtu, který zůstává ušetřený. Tento lem zůstává bledý a klidný, zatímco o kousek dál směrem k bradě a nosoústním rýhám je kůže zarudlá a posetá pupínky.

Právě ušetřený lem pomáhá odlišit periorální dermatitidu od kontaktní dermatitidy nebo od ekzému z neustálého olizování rtů. Ekzém z olizování začíná hned u rtů, bledý proužek tam není. Samotný pohled do zrcadla sice nenahradí lékařskou diagnózu, tento znak je ale velmi užitečným vodítkem.

Když se pupínky přestěhují k nosu a očím

Přestože název odkazuje na oblast kolem úst, vyrážka se nemusí držet jen ve spodní třetině obličeje. Ložiska se často objevují také u nosních křídel a v některých případech zasahují až do okolí očí. Dermatologové pak mluví o periorificiální (kolem tělesných otvorů) nebo periorbitální (kolem očí) formě. Kůže na víčkách a kolem očí je velmi tenká a citlivá, takže pnutí a podráždění zde bývá obzvlášť nepříjemné.

Pokud se vám pupínky nebo zarudnutí objeví v okolí očí, nezkoušejte žádnou domácí samoléčbu. Kolem očí si nemažte nic na doporučení z internetu ani nesahejte po zbytcích mastí z lékárničky a jděte rovnou k lékaři. I samotní dermatologové volí léčbu pro oční partie s velkou opatrností.

Je to akné, růžovka, nebo ekzém?

Správné rozlišení potíží je zásadní, protože přípravky určené na jiné kožní problémy mohou periorální dermatitidu výrazně zhoršit. Pokud vyrážku vyhodnotíte jako akné a nasadíte vysušující přípravky, podrážděnou kůži s narušenou bariérou ještě více podráždíte. Podobnou chybou je považovat šupinatění za suchý ekzém a promazávat bradu hustými mastmi, které na kůži vytvoří neprodyšnou vrstvu (okluzivní), jako je vazelína nebo parafín. Podle DermNet patří okluzivní masti mezi možné spouštěče. Víc o tom, jak pokožku chrání kožní bariéra, najdete v našem článku o tom, jak se projevuje poškozená kožní bariéra.

Následující tabulka shrnuje hlavní rozdíly mezi pěti diagnózami podle dermatologické literatury (Duchková, 2008; Lipozenčić a Hadžavdić, 2014; DermNet) a pomůže vám lépe se v příznacích zorientovat.

Pokud si chcete o podobných obtížích přečíst podrobněji, podívejte se na náš článek o tom, jak vypadá akné v dospělosti, případně si projděte přehled pro seboroickou dermatitidu a kontaktní ekzém. Obecně platí, že pokud vám kolem úst chybí černé a bílé tečky (komedony), ale vidíte shluky drobných červených pupínků a těsně u rtu zůstává bledý proužek kůže, napovídá to periorální dermatitidě — jistotu vám ale dá jen lékař.

Kortikoidní past: Proč mast nejdřív uleví a vzápětí uškodí

Příběhy žen s touto vyrážkou si bývají velmi podobné. Na bradě vyskočí drobná svědivá vyrážka a vy sáhnete do domácí lékárničky pro mast s kortikoidem — ať už jde o volně prodejný hydrokortizon, nebo o silnější kortikoidní krém na předpis, který zbyl z minula. Namažete tenkou vrstvu a během pár dnů přijde výrazná úleva: pupínky zblednou a kůže vypadá klidně. Jenže jakmile mazání ukončíte, vyrážka je během několika dnů zpátky, a často v ještě horší podobě.

Systematický přehled z roku 2021 (Searle a kol.) dospěl k závěru, že z příčin je nejlépe doložené nadužívání kortikoidních přípravků na obličeji. Lékařská online příručka StatPearls navíc upozorňuje, že se tato vyrážka často špatně rozpozná a kortikoid pak pacientce předepíše i lékař, což potíže nechtěně prohloubí.

Rebound fenomén aneb když se zánět vrátí v plné síle

Odborné přehledy tuto reakci popisují shodně: kortikoidní krém kůži zpočátku zklidní, po vysazení se ale stav často prudce zhorší. Tomuto zpětnému vzplanutí se říká rebound fenomén (StatPearls; Tempark a Shwayder, 2014; Mokos a kol., 2015). Zarudnutí i výsev pupínků bývají na pohled horší než předtím, což mnoho žen vyděsí a přiměje po tubě sáhnout znovu.

Opakovaným mazáním se ale začarovaný kruh jen udržuje. Každé další krátkodobé potlačení příznaků problém pouze odsune a zkomplikuje následné zklidňování pokožky. Když tuhle souvislost znáte, je snazší začarovaný kruh přerušit.

Jak z kortikoidního kruhu ven bezpečně

Pokud kortikoidní přípravek na obličej aktuálně používáte, nejednejte unáhleně. Kortikoid na obličeji, který jste používala delší dobu, nevysazujte bez lékaře. Postup stanoví dermatolog. Podle odborných zdrojů (StatPearls, DermNet) může náhlé vysazení kortikoidu vyvolat prudké vzplanutí vyrážky, a proto bývá potřeba přípravek snižovat a vysazovat postupně v průběhu týdnů.

Domluvte si proto kontrolu u kožního lékaře a otevřeně mu řekněte, jakou mast jste na obličej nanášela. Zároveň platí zásadní pravidlo, které výslovně uvádí DermNet: jakmile kortikoid vysadíte a dostaví se přechodné zhoršení, už ho znovu nenasazujte. Nepříjemné přechodné období je potřeba překlenout šetrným režimem nebo cílenou nesteroidní léčbou od lékaře.

Skryté kortikoidy v nosních sprejích a inhalátorech

Periorální dermatitida spojená se steroidy se může objevit i u lidí, kteří si na obličej nikdy žádnou mast nenamazali. Kortikoidy (steroidy) totiž mohou vyrážku spustit i při užívání inhalačně nebo do nosu (StatPearls, DermNet). Americká studie u dětí s rýmou nebo astmatem zjistila, že ty, které používaly nosní či inhalační kortikoidy, měly do šesti měsíců 3,25krát vyšší riziko periorální dermatitidy než děti bez nich (Merkle a kol., 2026).

Pokud takové přípravky užíváte vy nebo vaše dítě, nikdy je sami nevysazujte — jsou to léky na astma a alergii a vyrážka na kůži není důvodem k přerušení léčby. Odborný web DermNet doporučuje jednoduché opatření: po každém použití inhalátoru nebo nosního spreje si vypláchněte ústa vodou a jemně si opláchněte také obličej kolem úst a nosu. Při návštěvě dermatologa či alergologa pak tyto léky nezapomeňte zmínit.

Co dalšího může vyrážku kolem úst vyvolat

Přestože nejsilnější souvislost platí pro kortikoidy, periorální dermatitida se běžně rozvíjí i na pleti, která s nimi nepřišla do styku. Společným jmenovatelem bývá narušená kožní bariéra (Mokos a kol., 2015) a souběh více vnějších či vnitřních vlivů, na které přecitlivělá pokožka reaguje podrážděním.

Přehled StatPearls a odborný dermatologický web DermNet uvádějí mezi možnými spouštěči běžnou kosmetiku, hutné promašťující krémy, opalovací přípravky, fluoridované zubní pasty, žvýkačky, materiály od zubaře, roušky nebo třeba masku na dýchání při spánkové apnoe (CPAP), která špatně těsní.

Hutné krémy, vazelína a příliš mnoho péče

Česká přehledová práce Duchkové (2008) v časopise Dermatologie pro praxi upozornila, že nadměrné zvlhčení kůže po hydratačních krémech může způsobit, že svrchní vrstva kůže nabobtná a vyplaví se z ní přirozené tuky, které bariéru drží pohromadě. Podle DermNet k převlhčení vedou i okluzivní krémy s parafínem či vazelínou. Duchková dodává, že periorální dermatitida je častější u lidí se suchou pletí a sklonem k atopii.

Pokud tedy v internetové diskuzi narazíte na radu mazat vyrážku kolem úst čistou vazelínou nebo hutnou zinkovou mastí, raději ji neposlouchejte. DermNet výslovně doporučuje vyhnout se u periorální dermatitidy okluzivním krémům a mastem, protože mohou potíže udržovat.

Zubní pasta s fluoridem jako možný spouštěč

V diskuzích pacientek patří výměna zubní pasty k vůbec nejčastějším tipům. Odborné zdroje zubní pastu s fluoridem skutečně uvádějí mezi možnými spouštěči (StatPearls, DermNet). Popsán je například případ ženy, které periorální dermatitida kolem úst trvala rok a souvisela s pastou s vysokým obsahem fluoridu, kterou jí předepsal zubař proti kazům (Peters a Drummond, 2013).

Zároveň je ale dobré zachovat střízlivost: fluorid chrání zuby před zubním kazem, proto změnu pasty — a to hlavně u dětí — nejprve proberte se zubařem. Jako rozumný eliminační krok můžete po dohodě se stomatologem pastu bez fluoridu vyzkoušet a u každého čištění zubů dbát na to, abyste z okolí úst vždy pečlivě opláchla veškeré zbytky pěny vlažnou vodou.

Opalovací krémy, make-up a nošení roušek

Snaha zakrýt červené pupínky vrstvou make-upu nebo krycí tyčinkou je lidsky naprosto pochopitelná, podrážděné kůži ale neprospívá. DermNet proto v aktivní fázi doporučuje vysadit veškerou pleťovou kosmetiku včetně líčidel. DermNet však připouští gelový nebo tekutý opalovací krém. My v aktivní fázi doporučujeme raději stín a kšilt a opalovací krém až po zklidnění. U dětí literatura uvádí minerální (fyzikální) opalovací krémy s vysokým SPF jako možný spouštěč (Lipozenčić a Hadžavdić, 2014; DermNet), u dospělých to uvedené zdroje neuvádějí.

Roli hraje i mechanické tření a vlhké teplo kolem úst. Studie Nahm a kol. (2023), která zpětně prošla záznamy pacientů, zjistila, že pacienti, kteří uvedli nošení roušky, měli periorální dermatitidu 2,54krát častěji než ostatní. To je jen souvislost, ne důkaz příčiny. Ten výsledek se s poznatky o horku a tření pod rouškou dobře shoduje (Teo, 2021).

Hormonální vlivy, počasí a mýty o stravě

Citlivost pokožky ovlivňují také vnitřní změny a vnější prostředí. Odborný web DermNet uvádí mezi možnými spouštěči hormonální faktory — například užívání hormonální antikoncepce, těhotenství nebo období před menstruací — a z vlivů počasí pak UV záření, teplo a vítr.

Na internetu se zároveň často dočtete, že za vyrážku kolem úst může lepek, mléčné výrobky, čokoláda nebo kvasinky ve střevech. Vědecky potvrzená dieta na periorální dermatitidu neexistuje. Některé ženy sice po pálivém jídle, kávě, alkoholu nebo citrusech zhoršení pozorují, vědecky to ale doložené není. Přísné vylučovací diety na vlastní pěst proto nedávají smysl a zbytečně vás vyčerpají.

Nulová terapie krok za krokem: Cesta ke zklidnění pleti

Základem je takzvaná nulová terapie (zero therapy), kterou odborné přehledy doporučují jako první krok. Podle přehledu Hall a Reichenberg (2010) většina případů periorální dermatitidy odezní sama, když přestanete na obličej používat kosmetiku a kortikoidy. Kortikoidy, které jste na obličej mazala delší dobu, ale vysazujte jen po domluvě s lékařem (viz výše). Nulová terapie je u mírných forem doporučený první postup (Mokos a kol., 2015).

Cílem nulové terapie je dopřát podrážděné pokožce klid a přestat ji zatěžovat střídáním krémů, sér, micelárních vod a čisticích pěn. Nic vás to nestojí, vyžaduje to ale trpělivost a důslednost. Jak konkrétně postupovat? Vycházíme z doporučení DermNet a ze známých spouštěčů:

• Vysaďte veškerou pleťovou kosmetiku: Odložte krémy, séra, oleje, balzámy, tonika, micelární vody i opalovací krémy a nechte pokožku bez jakýchkoli nánosů, dokud vyrážka neodezní.
• Vynechte líčidla: Nepoužívejte make-up, pudr, tónovací krémy ani korektor na zakrývání jednotlivých pupínků.
• Myjte obličej pouze vlažnou vodou: Dokud se kůže nezklidní, omývejte tvář jen čistou vlažnou vodou bez mýdla a čisticích gelů a po umytí ji netřete ručníkem, pouze jemně osušte přikládáním čisté látky nebo ubrousku.
• Pohlídejte si oplachování zubní pasty: Po každém čištění zubů důkladně smyjte zbytky pěny z okolí úst a brady čistou vodou; případnou výměnu pasty za nefluoridovou konzultujte se zubařem.
• Chraňte pleť před horkem, sluncem a větrem: Vyhněte se sauně či horké páře a venku obličej chraňte před přímým sluncem (například kšiltem či kloboukem) a ostrým větrem.

Časová osa nulové terapie: Proč počítat s týdny, ne se dny

Při přechodu na nulovou terapii je dobré předem vědět, co vás čeká, abyste režim nevzdala příliš brzy. Po vysazení dosavadních přípravků se stav často nejdřív zhorší, a to hlavně pokud jste předtím mazala kortikoid. Pokožka bez zvyklého promazávání pne, vysychá a loupe se, což svádí k tomu běžet do lékárny pro další „zklidňující“ krém. Právě návratem k hutným krémům nebo kortikoidům se ale celý začarovaný kruh spouští nanovo.

Počítejte s tím, že zklidnění je otázkou týdnů, nikoli dnů. Podle odborného webu DermNet trvá léčba obvykle několik týdnů, a když se ukončí příliš brzy, vyrážka má sklon se vracet. Když se spouštěče nevysadí a nemoc se neléčí, může periorální dermatitida podle DermNet trvat i měsíce až roky. Po zhojení mohou na kůži dočasně zůstat drobné tmavší skvrnky (pozánětlivé pigmentace), které postupně vyblednou (Duchková, 2008).

Jak opatrně vracet péči po zklidnění

Jakmile vyrážka odezní a kůže je bez pupínků i zarudnutí, nespěchejte s návratem k původní kosmetické poličce. Vaše pleť totiž ještě nějakou dobu zůstává citlivá. Další kroky péče přidávejte postupně, s odstupem několika dnů, a nezkoušejte víc novinek najednou. Když se pleť podráždí, hned poznáte, co ji podráždilo. Na mytí lze po zhojení místo samotné vody případně zařadit jemný nemýdlový čistič (DermNet).

Jako provozní ředitelka e-shopu vám říkám zcela otevřeně: dokud máte periorální dermatitidu v aktivní fázi, nedávejte si na obličej nic z naší ani z žádné jiné kosmetické nabídky. Malá studie TOLPOD (Ehmann a kol., 2014) testovala lehký pleťový fluid bez léčiv. Zmírnil pnutí a svědění, hojení vyrážky ale neurychlil. Takový fluid tedy vyrážku nevyléčí. Proto na ni nic nenanášejte, dokud neodezní. Při trvalé suchosti se nejdřív poraďte s lékařem. Teprve když je pokožka zcela zklidněná, má smysl uvažovat o minimalistické, lehké hydrataci bez olejů a parfemace.

Po úplném odeznění vyrážky můžete jako první opatrný krok vyzkoušet přípravek Hydratační pleťová voda – Refreshing Mist, což je lehká tekutá mlha bez olejů a parfemace. Pokud ji pleť snáší dobře, lze časem jako další krok zařadit také Hydratační sérum s kyselinou hyaluronovou – Moisturizing serum s lehkou texturou bez olejů. Podle výrobce mlha ani sérum samy hydrataci neudrží a po nich musí přijít krém. Mlhu s krémem proto berte jako jeden krok a ostatní novinky přidávejte až později. Krém zvolte lehký, bez olejů, bez parfemace a neokluzivní, a výběr proberte s dermatologem.

Hydratační pleťová voda – Refreshing Mist

Lehká mlha bez olejů a parfemace pro pleť po zklidnění. Vždy ji zakryjte krémem.

Zobrazit cenu →

Hydratační sérum s kyselinou hyaluronovou – Moisturizing serum

Lehká vodová textura bez olejů. Až jako další krok a vždy s krémem navrch.

Zobrazit cenu →

Vězte také, že DermNet u suché pleti doporučuje péči bez konzervantů, zatímco tyto produkty obsahují konzervanty (benzoan sodný a sorban draselný), které vodnou bázi chrání před mikroby. Pokud máte suchou pleť, vezměte to v úvahu. Každý přípravek v každém případě nejprve vyzkoušejte na malé ploše kůže pod čelistí a návrat k péči po zklidnění vždy předem proberte s dermatologem.

Pokud vám zubař schválí vyzkoušení pasty bez fluoridu, jednou z možností je Veganská přírodní bělicí zubní pasta 125 ml nanoSPACE Cosmetics. Místo fluoridu obsahuje hydroxyapatit (minerální složku zubní skloviny), je oslazená xylitolem (přírodním sladidlem) a neobsahuje SLS, tedy silné pěnidlo, které může pokožku dráždit. Pění díky jemnějšímu pěnidlu. Počítejte však s tím, že v jejím složení jsou přírodní silice z máty, hřebíčku a pomeranče — pokud víte, že reagujete citlivě i na rostlinná aromata, dejte přednost zcela neochucené pastě bez fluoridu z lékárny.

Veganská přírodní bělicí zubní pasta 125 ml nanoSPACE Cosmetics

S hydroxyapatitem místo fluoridu. Změnu pasty proberte se zubařem.

Zobrazit cenu →

A co krém po zhojení? Pokud hledáte krém na citlivou pleť, odborný web DermNet doporučuje vyhnout se hustým okluzivním krémům a mastem.

Kdy navštívit dermatologa a co vám může předepsat

Nulová terapie je u mírných forem doporučeným prvním postupem (Mokos a kol., 2015), v řadě situací je ale na místě vyhledat kožního lékaře. Objednejte se k dermatologovi vždy, když se stav v řádu týdnů nelepší, když je výsev rozsáhlý a silně zarudlý, když jste na obličej mazala kortikoidy nebo pokud se vyrážka objevila kolem očí či u dítěte. Lékař vyloučí jiné kožní diagnózy (například infekci, růžovku nebo kontaktní alergii) a nastaví vhodnou léčbu.

Jak si stojí léky na předpis ve světle studií? Systematický přehled a metaanalýza z roku 2022 (Gray a kol.) zhodnotila 11 klinických studií a ukázala, že důkazy pro účinnost všech hodnocených léků na periorální dermatitidu mají zatím nízkou nebo velmi nízkou kvalitu. V běžné praxi nicméně lékaři používají několik skupin přípravků.

Pro lokální ošetření může lékař předepsat krém či gel s antibiotikem (například s erythromycinem nebo metronidazolem) nebo nesteroidní krém s pimekrolimem (lék, který tlumí zánět bez kortikoidů). Podle přehledu Gray a kol. (2022) může pimekrolim stav mírně zlepšit. Ve studii Schwarz a kol. (2008) nejlépe zabral u lidí, kteří předtím na obličej používali kortikoidy.

U výraznějších nebo úporných projevů může dermatolog nasadit celkovou léčbu v tabletách, nejčastěji ze skupiny tetracyklinových antibiotik (u těhotných žen a malých dětí se volí jiné léky). Léčba trvá týdny a její příliš brzké ukončení může vést k návratu vyrážky, proto vždy dodržujte postup stanovený lékařem.

Periorální dermatitida u dětí: Proč neotálet s lékařem

Vyrážka kolem úst, nosu nebo očí se nevyhýbá ani dětem — od kojenců až po školáky (DermNet; Chiriac a kol., 2025). Podobně jako u dospělých jí často předchází mazání obličeje kortikoidy: studie Jansena a kol. (2010) popsala deset dětských pacientů s periorální dermatitidou a všechny tyto děti měly před vznikem vyrážky na obličeji aplikovaný kortikoid. U malých dětí je navíc častější než u dospělých takzvaná granulomatózní forma, která se projevuje drobnými nahloučenými uzlíky kolem úst, nosu i očí (Chiriac a kol., 2025).

Právě kvůli této formě se u dětí nevyplácí vyčkávat s návštěvou ordinace. Studie Xiao a kol. (2025), která zpětně sledovala 43 dětí s granulomatózní periorální dermatitidou, zaznamenala vznik jizev u 14,6 % z podskupiny dětí se středně těžkou nebo těžkou formou; u lehčích forem nevznikly. Včasné vyšetření u dětského dermatologa pomáhá odlišit onemocnění od atopického ekzému či impetiga (kožní infekce s krustami) a zachytit zánět dříve, než se prohloubí.

Léčba u dětí se navíc liší od postupů pro dospělé (Tempark a Shwayder, 2014). Běžně předepisovaná tetracyklinová antibiotika se u dětí do 8 let nepoužívají kvůli nežádoucímu vlivu na vývoj kostí a zubů (Tempark a Shwayder, 2014; Chiriac a kol., 2025), takže výběr bezpečného přípravku patří vždy do rukou lékaře.

Co radí internetové diskuze a proč to může ublížit

Když projdete české internetové diskuze a poradny, narazíte na spoustu protichůdných doporučení. Ženy, které se s loupající a pálící vyrážkou trápí celé měsíce, pochopitelně hledají rychlou úlevu — jenže některé lidové tipy jdou přímo proti odborným doporučením.

Často se v diskuzích objevuje rada zasypávat pupínky dětským zásypem, natírat je sirnou suspenzí (lékárenským přípravkem se sírou) nebo obkládat Jarischovým roztokem (roztokem s kyselinou boritou). Odborné zdroje jejich účinek u periorální dermatitidy nedokládají a dětský zásyp navíc patří ke kosmetice, kterou má nulová terapie zcela vynechat. V diskuzích se doporučuje také obyčejná vazelína. Některé lékárenské e-shopy k periorální dermatitidě nabízejí Sudocrem či zinkovou mast. Vazelína, Sudocrem i zinková mast jsou husté okluzivní přípravky, kterým je podle DermNet lepší se vyhnout.

Podobný háček má i častý lidový tip na promazávání bambuckým máslem či kokosovým olejem. Jde o husté a mastné suroviny, a DermNet u periorální dermatitidy radí vyhnout se okluzivním krémům a mastem. Zvlášť rizikové je pak půjčování si kombinovaných mastí na předpis (například přípravků typu Imacort), protože obsahují kortikoid a zavedou vás přímo do začarovaného kruhu přechodného zlepšení a následného zhoršení. Pokud tápete v tom, jak se jednotlivá kožní onemocnění liší, pomůže vám náš přehled zaměřený na typy ekzémů a dermatitid.

Častým lidovým tipem bývá také potírání pupínků lihem, propolisovou tinkturou nebo neředěným čajovníkovým olejem (tea tree). Tyto látky mohou citlivou pokožku ještě víc podráždit. Kůži s periorální dermatitidou nemá smysl vysušovat lihem ani zalepovat vrstvou masti. Potřebuje klid, aby se mohla zregenerovat. Více o tom, jak kůže reaguje na dráždivé látky, najdete v článku o tom, co způsobuje kontaktní ekzém.

Závěr

Periorální dermatitida dokáže potrápit psychiku i trpělivost. Nutí vás udělat pravý opak toho, na co jsme v péči o pleť zvyklé: odložit krémy, séra i make-up a dopřát pokožce několik týdnů klidu bez neustálého zkoušení nových přípravků. Pokud právě procházíte nulovou terapií a kůže je po vysazení kosmetiky či kortikoidů přechodně sušší a začervenalá, vydržte a nesahejte zpět po hutných mastech. Pokud jste kortikoidy na obličej mazala delší dobu, vysazujte je jen po domluvě s lékařem.

Dobrou zprávou je, že u většiny lidí se stav po vyřazení spouštěčů postupně zklidní — i když je dobré pamatovat na to, že onemocnění má sklon se při návratu k nevhodné péči vracet (StatPearls). Buďte na svou pleť jemná, a pokud vyrážka neustupuje nebo zasahuje okolí očí, jděte k dermatologovi. Pomůže vám pokožku bezpečně zklidnit.

Často kladené dotazy

Lucie Konečná, provozní ředitelka v nanoSPACE

Lucie Konečná se pohybuje v nanotechnologiích 7 let, je spoluautorkou projektu Česko je nano a dlouhodobě pracuje na zvyšování povědomí o nanotechnologiích. Od května 2020 řídí provoz e-shopu nanoSPACE.

Zdroje

• Chiriac, A. et al. (2025) 'Periorificial dermatitis in infants and preschoolers - a narrative review', European Journal of Pediatrics, 184(2), pp. 143. PMID: 39825187.
• DermNet (n.d.) 'Periorificial dermatitis', DermNet NZ. Dostupné z: dermnetnz.org/topics/periorificial-dermatitis.
• Duchková, H. (2008) 'Dermatitis perioralis', Dermatologie pro praxi, 2(2), pp. 85–87.
• Ehmann, L. et al. (2014) 'Efficacy and Safety Results of a Drug-Free Cosmetic Fluid for Perioral Dermatitis: The Toleriane Fluide Efficacy in Perioral Dermatitis (TOLPOD) Study', Annals of Dermatology, 26(4), pp. 462–8. PMID: 25143674.
• Gray, N.A. et al. (2022) 'Pharmacological interventions for periorificial (perioral) dermatitis in children and adults: a systematic review', Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology, 36(3), pp. 380–390. PMID: 34779023.
• Hall, C.S. and Reichenberg, J. (2010) 'Evidence based review of perioral dermatitis therapy', Giornale Italiano Di Dermatologia E Venereologia, 145(4), pp. 433–44. PMID: 20823788.
• Jansen, T., Melnik, B.C. and Schadendorf, D. (2010) 'Steroid-induced periorificial dermatitis in children--clinical features and response to azelaic acid', Pediatric Dermatology, 27(2), pp. 137–42. PMID: 19804495.
• Lipozenčić, J. and Hadžavdić, S.L. (2014) 'Perioral dermatitis', Clinics in Dermatology, 32(1), pp. 125–30. PMID: 24314386.
• Merkle, T. et al. (2026) 'Association of Nasal and Inhalant Corticosteroids With Pediatric Perioral Dermatitis: A TriNetX Retrospective Cohort Study', Pediatric Dermatology, 43(5), pp. 1158–1162. PMID: 42107964.
• Mokos, Z.B. et al. (2015) 'PERIORAL DERMATITIS: STILL A THERAPEUTIC CHALLENGE', Acta Clinica Croatica, 54(2), pp. 179–85. PMID: 26415314.
• Nahm, W.J., Nagler, A.R. and Milam, E.C. (2023) 'Association of perioral dermatitis with facial mask usage during the COVID-19 pandemic: A retrospective study', JAAD International, 10, pp. 86–87. PMID: 36569632.
• Oppel, T. et al. (2007) 'Pimecrolimus cream (1%) efficacy in perioral dermatitis - results of a randomized, double-blind, vehicle-controlled study in 40 patients', Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology, 21(9), pp. 1175–80. PMID: 17894701.
• Peters, P. and Drummond, C. (2013) 'Perioral dermatitis from high fluoride dentifrice: a case report and review of literature', Australian Dental Journal, 58(3), pp. 371–2. PMID: 23981221.
• Schwarz, T. et al. (2008) 'A randomized, double-blind, vehicle-controlled study of 1% pimecrolimus cream in adult patients with perioral dermatitis', Journal of the American Academy of Dermatology, 59(1), pp. 34–40. PMID: 18462835.
• Searle, T., Ali, F.R. and Al-Niaimi, F. (2021) 'Perioral dermatitis: Diagnosis, proposed etiologies, and management', Journal of Cosmetic Dermatology, 20(12), pp. 3839–3848. PMID: 33751778.
• Tempark, T. and Shwayder, T.A. (2014) 'Perioral dermatitis: a review of the condition with special attention to treatment options', American Journal of Clinical Dermatology, 15(2), pp. 101–13. PMID: 24623018.
• Teo, W.L. (2021) 'The "Maskne" microbiome - pathophysiology and therapeutics', International Journal of Dermatology, 60(7), pp. 799–809. PMID: 33576511.
• Tolaymat, L., Syed, H.A. and Hall, M.R. (2025) 'Perioral Dermatitis', . PMID: 30247843.
• Weber, K. and Thurmayr, R. (2005) 'Critical appraisal of reports on the treatment of perioral dermatitis', Dermatology, 210(4), pp. 300–7. PMID: 15942216.
• Xiao, Y. et al. (2025) 'Management of childhood granulomatous periorificial dermatitis with clarithromycin: A retrospective cohort study', JAAD International, 23, pp. 48–54. PMID: 41079392.