Roztoč potřebuje tři věci: teplo, vlhkost a jídlo. Váš polštář mu servíruje všechny tři najednou – tělesné teplo, vlhkost z dechu a odumřelé kožní šupinky, které se z pokožky v noci přirozeně odlupují.

Sami roztoči nekoušou. Nebzučí. Alergen se skrývá v jejich trusu. Jedna taková částice měří dvacet mikrometrů, časem se rozpadne na desetinu své velikosti a vznáší se ve vzduchu, který nad polštářem dýcháte. Osm hodin v kuse.

Aby to bylo představitelné: v jednom gramu domácího prachu žije 500 až 1 000 roztočů a je v něm čtvrt milionu částeček jejich trusu. Jeden gram. To je špetka.

O tom, kolik alergenu ve vašem polštáři skončí, nerozhoduje výplň. Rozhoduje bariéra.

Uvnitř každého našeho polštáře najdete nanovlákennou membránu. Její póry měří 100 až 150 nanometrů.

Vzduch projde. Vodní pára projde. Alergen roztoče je proti póru desetkrát větší, roztoč sám tisíckrát. Zkrátka se tudy neprotáhnou. Membrána zadrží alergen, ale propustí vzduch.

Žádné chemické přípravky proti roztočům. Žádný postřik. Žádná chemie, která po deseti vypráních zmizí. Je to fyzická překážka daná velikostí pórů. Praním se nemění.

Protiroztočové lůžkoviny s nanovlákennou membránou jsme vyvinuli v roce 2012. Jako první na světě.

Nebudeme vám tvrdit, že roztoče vyhubíme. Nevyhubíme. Žijí v každé domácnosti na světě a chemie, která by je zabila, nemá v posteli co dělat. Uděláme něco jiného. Oddělíme je od vás.